Den desátý - konečně doma

Po zhruba dvanácti hodinách (v šest ráno) přijíždíme zpět do Hradce. Vykládáme věci z auta a jdeme si domů lehnout. Ještě před tím vyzvedáváme našeho pejska u babičky, který rychle chápe že jsme unaveni a jde se dospat s námi.
Na to, že jsem za celou dobu nepocítil, že by se se mnou země kymácela (na což upozorňují nejedny jachtařské příručky), tak nyní po pár hodinách spánku pociťuji, že něco není v pořádku. Země se hýbe a já se opírám o zeď abych neupadl. Na to však stačil další spánek a již bylo vše v pořádku.
Vše dobře dopadlo a už aby tu byl další rok a s ním opět jachtaření.

den devátý - vylodění a návrat do Čech

Den osmý - návrat do Sukošanu

Ráno nás probouzí velké houpání lodi. Přijel trajekt. Jeho vlny rozhoupaly naši malou loď tak, že v kajutě jsem si připadal jak na horské dráze. Loď opřená o bok mola to naštěstí přežila.

Koupání v krásné zátoce a pak už jen do maríny v Sukošanu.

Stmívá se a Ždrelacký most již projíždíme za šera. Za tmy přijíždíme podle majáků do Sukošanu. Vše bez větších komplikací.

Den sedmý - národní park Krka a návrat

Vyplouváme z Primoštenu směr národní park Krka. K národnímu parku se pluje proti proudu řeky okolo města Šibenik. Počasí je oblačné, ale neprší, ale každopádně musíme plout na motor.
Připlouváme v 15 hod. Národní park Krka jsou v podstatě vodopády ze kterých chorvatsko těží, ale za to jsou opravdu pěkné a stojí za to je shlédnout. Podobné jsou už jen Plitvická jezera, která lze shlédnou při zpáteční cestě autem do Čech.
Zpět Krků vyplouváme v 18 hod. Je to vlastně nejzašší bod, kterého jsme dosáhli a nyní se budeme vracet zpět do domovské maríny v Sukošanu, kde musíme být nejpozději v sobotu v 8 hod. Zastavujeme v Šibeniku pro naftu. Je již po setmění a další plavba bude náročná a už jen na motor. Loď je bez radaru, takže nezbývá než věřit přístrojům a našim zrakům. Hledat ve tmě červená a zelená poziční světla cizích lodí není nic zábavného. To platí i pro majáky, kde je nutné si uvědomit, ze které strany onen maják míjíte a jakou barvu má mít popř. jak má blikat.
Přistáváme až za tmy ve 20 hod. ve Zlarinu. Maják měl být podle navádění zelený, ale asi došla barva a byl jen žlutý, nebo někde udělali soudruzi z chorvatska chybu :-) . Stojíme na městském molu připoutáni bokem. Škoda, že nám nikdo neřekl, že zde připlouvají trajekty. K večeři je párek s fazolemi. Dělám pár nočních fotek.
Zlarin je nevelký ostrov (8,2 km2) v šibenické ostrovní skupině, která je součástí Severodalmatských ostrovů. Ostrov leží 5 nám.mil jihozápadně od Šibeniku.

Den šestý - cesta směr Trogir

Počasí: jasno.
Na dnešní den je naplánován odplutí a prohlídka Trogiru.
Na oběd kotvíme v zátoce poblíž Trogiru. Koupeme se a poté vyrážíme na prohlídku Trogiru. Stojíme na kotvě a dno je bahnité a kotva malinko ujíždí.
Po prohlídce Trogiru se již stmívá a hledáme místo k nočnímu zakotvení. Nakonec na noc kotvíme v zátoce poblíž Trogiru, kde jsme byli už v poledne. Na dvě kotvy a zapnutý alarm, ten mě v noci stejně neprobudil, ale prý třikrát pískal. Ale nic se nestalo.

Den pátý - všechny cesty vedou do Primoštenu

Krásný den. Konečně je správné počasí na plachtění.
Rychlost cca 6 kn je jedna z maximálních, co jsme kdy udělali na plachty.
Nakonec připlouváme do Primoštenu. Město leží mezi pobřežními městy Šibenik a Split (pro upřesnění polohy). Vždy je nutné zde být včas, jelikož místa na molu jsou vždy brzy obsazena a pak už nezbývá než se postavit na bójku, což v tomto městě by byla škoda, jelikož je zde na co koukat a co fotit. Do Primoštenu proto připlouváme cca ve 14 hodin a jako jedni z prvních profesionálně přistáváme.
Kapitán ještě pomáhá při přistávání několika lodí a pak už jen obhlíží lodě, které jsou zde na molu zakotveny. Pravděpodobně vybírá loď na příští rok :-) . Za další hodinku je již molo plné a ostatní připlouající lodě musí zůstat na bójce.
Město je rozděleno na historickou část, ležící na poloostrově kde je i molo a na novou část ležící na pevnině. Byl by hřích nepodívat se na starou historickou část s kostelem na kopci a rozhledem po širokém okolí. Všem mohu jen doporučit. Městečko je velice malebné a jak jsem již napsal, všechny cesty vedou do Primoštenu nebo alespoň mě to tak připadá.
Pro jachtaře je zde příjemné sociální zařízení a možnost koupání na vedlejší oblázkové pláži.

Den čtvrtý

Kampak jsme to jeli? Zde zatím chybí jakékoliv informace.
Každopádně večer kotvíme poblíž Kornatských ostrovů.

Den třetí - vyplutí

Přišel ten den D. Vyplutí. Fouká silný vítr a i pro otrlého mořského vlka je to pořádný kousek. Ale naše posádka se ničeho nebojí a vyjíždíme z mariny. Odplutí se povedlo, všechny lana i kabely jsme odpojily a jsme na moři.
Kapitán dává pokyn rozvinout plachty. To byl ten osudný moment. Hlavní plachta se vyvlékla a rozvinula se naplno čímž naše loď měla největší možné oplachtění čímž zároveň se loď dostala do prudkého náklonu. Při pohledu na kapitána, který obvykle má vždy úsměv na tváři, když může plachtit, tak tomu trošičku ztvrdl úsměv na tváři a snažil se udržet loď a my se snažili narolovat hlavní plachtu zpět. Nelehko se navíjí plachta, když nemáte kde se zapřít, v náklonu je třeba se jednou rukou přidržovat a druhou točit klikou s vinšnou. I tak se nám to ale povedlo. Kapitán rozhodl, že pod Ždrelackým mostem v tomto větru nepojedeme a proto stáčíme loď na sever. Náklon se mírní a míříme směr novým dobrodružstvím.
První část posádky už má příznaky mořské nemoci a bere si prášky.
Kotvíme v malé zátoce na bójce.

Den druhý - nalodění

Během dopoledních hodin jsme na Chorvatských hranicích a pak už nás čeká jen dálnice směr Zadar. Jelikož loď je připravena až odpoledne máme trochu čas, ale do Sukošanu dorážíme včas a přebíráme loď s názvem Joy, která se má stát naším domovem na dalších sedm dní. Joy je loď Oceanis 343 od výrobce Beneteau. Technické parametry: délka 10.66m šířka 3.43m ponor 1.85m s motorem 29HP a oplachtěním 60m2 . Nádrž na vodu 225l a na palivo 75l. Uvnitř jsou 3 kajuty s možností plavby až 8 osob.



Jedna koupelna se záchodem pro celou posádku.

Další výbava: GPS, radiostanice VHF, modrý trup, navíjení geny, navíjení hlavní plachty, bimini, sprayhood, elektrický kotevní naviják, echolot, log, windmetr, mapový plotter, autopilot, radio/CD přehrávač, sprcha v kokpitu, rozvod teplé vody, lednice 12V



Po převzetí lodi se naloďujeme tzn. vyskládat všechny věci z aut a naložit je do lodi. Důležité je, aby zátěž byla rozvrhnuta rovnoměrně po obou stranách. Největší problém dělá pitná balená voda, kterou dáváme do všech možných skulin (později se to trošičku vymstí, jelikož nikdo neví kde která voda je a moje Cola je tak už skorem ztracena)
Rozhodujeme se zda ještě navečer někam poplujeme, ale protože se už dříve stmívá a posádka není sehraná, tak se rozhoduje, že vyplujeme až druhý den ráno.

Den první - odjezd

Byl páteční podvečer a naše výprava se připravovala k odjezdu. Z Hradec Králové vyjíždíme něco kolem 22 hod. směr Brno - Vídeň - Graz - Zadar - Sukošan. Při výjezdu z Hradce trochu prší, ale jen lehce a jen pár minut. Cesta naní nijak složitá víceméně je to po dálnicích. Nejsložitější podle mě je průjezd Vídní (prý se tím ušetří dost času a v noci není Vídeň nijak přecpaná).